Charolais
Charolaiský skot je mohutné masné plemeno původem z Charollas ve Francii. Je to plemeno s vynikající zmasilostí a jatečnou výtěžností, jeho slabinou je naopak větší procento obtížných porodů. Je to jedno z nejčastěji chovaných masných plemen na světě, je nejpočetnějším masným plemenem ve Francii i v České republice. Původ charolaiského skotu se odvozuje od původního krajového plemene žlutého skotu rozšířeného v oblasti Charolles, mezi řekami Seinou, Loirou, Rhônou a Alier. V prvopočátcích byl cílem chov dobře vykrmitelných tažných volů, v 19. století došlo ke změně chovného cíle a pro zlepšení ranosti a struktury masa byl přikřížen shorthorn.[1] Plemenná kniha byla založena v roce 1864.[2]Charolaiský skot je rohatý, v posledních letech se však selekční práce soustředí na šlechtění geneticky bezrohých zvířat. Dalším cílem je snížení procenta obtížných porodů. Ve 30. letech 20. století byl importován do Severní Ameriky, kde se vlivem odlišné chovatelské práce dnes chová charolais odlišného typu, americký typ je vždy bezrohý, má po odstavu vyšší růstovou schopnost a je ranější, osvalení je však horší než u evropského typu.[2]Do České republiky byl poprvé dovezen v roce 1990 z Maďarska, později byla importována zvířata i z Francie a v roce 1992 byla dovezena bezrohá zvířata z Kanady. Charolaiský skot je nápadný velkým tělesným rámcem, tělo je hluboké a široké, bedra a kýty silně osvalené, hlava je relativně malá, široká, s širokým růžovým mulcem a výraznýma očima. Je chováno v rohaté i bezrohé formě. Končetiny jsou silné, dobře stavěné, s výraznými světlými pazhehty. Zbarvení je bílé až krémové.Charolais má nízké sklony k tučnění, vyniká snadnou výkrmností a jatečná zralost nastupuje později, takže je možný výkrm do vysokých porážkových hmotností. Zvířata jsou dobře zmasilá, jatečná výtěžnost výkrmových býků ve věku 14-15 měsíců dosahuje 58-63 % při živé hmotnosti 500-550 kg. Dobře využívá objemných krmiv i pastvy, býci v testaci dosahují průměrných denních přírůstků 1450 g za den, u některých zvířat je možný přírůstek i přes 2000 g za den.Charolaiský skot je dlouhověký, zdravý, vysoce plodný a tolerantní vůči slunečnímu záření. Krávy mají velice dobrou mléčnost a telata do 120 dnů velice rychle rostou. Plemeno charolais je produkuje ze všech plemen skotu nejvyšší živou hmotnost telat na krávu a rok. Vysoká porodní hmotnost telat ovšem souvisí s vyšším procentem obtížných porodů, zvláště u prvotelek. V současnosti tvoří podíl obtížných porodů asi 8% a od 80. let 20. století je snižování tohoto podílu hlavním selekčním kritériem v dalším šlechtění plemene. Krávy se poprvé telí ve třech letech, průměrné mezidobí by se mělo pohybovat mezi 360-400 dny, avšak 14 % krav má mezidobí delší než 430 dní. Kromě čistokrevného chovu se toto plemeno často využívané též v užitkovém křížení.
Masný Simentál
Masný simentál, je plemeno skotu masného užitkového typu, vycházející ze strakatého skotu s kombinovanou užitkovostí. Je to nenáročné, dobře přizpůsobivé plemeno s vynikající růstovou schopností telat. Chová se i v České republice, díky jeho příbuznosti s českým strakatým skotem se dále býci masného simentála využívají k inseminaci českých strak při rušení dojených stád a jejich převodu do systémů bez tržní produkce mléka.
Masný simentálský skot pochází z původního švýcarského skotu z oblastí Simmental, Saanen a Emmental. Velký červenostrakatý skot s bílou hlavou a končetinami se zde choval už v 18. století. Díky svým skvělým užitkovým vlastnostem byl tento skot, později sjednocený v simentálské plemeno, vyvážen ve značném počtu i do okolních zemí, kde stál u vzniku místních červenostrakatých plemen. Původní simentálský skot byl šlechtěn na kombinovanou užitkovost s 50 – 40 % užitkovosti mléčné, 45 – 35 % užitkovosti masné a 25 – 5 % pracovní.
Standard plemene byl přijat v roce 1950. Zatímco ve střední Evropě se strakatý skot dále choval jako kombinované, maso-mléčné plemeno, ve Velké Británii, ve Švédsku a především v zámoří se importovaný strakatý skot začal chovat jako plemeno výhradně masné. V těchto zemích, kde se strakatý skot kombinované užitkovosti nikdy nechoval, se nepoužívá v názvu plemene přídavek masný, a plemeno se označuje prostě jako simentálský skot. V zemích původu se od strakatého skotu odlišuje, viz český strakatý skot a masný simentál, "fleisch fleckvieh" jako německé označení masného simentála a "fleckvieh" jako jméno pro strakatý skot.
V zemích, kde se strakatý skot choval tradičně, se masný simentál začal šířit až po roce 1990. Masný simentál je skot většího tělesného rámce, masného užitkového typu. Je výrazně osvalený, končetiny jsou silnější. Zvířata jsou s velké části rohatá, ale vyskytují se i geneticky bezrohé linie - Hornlos fleckvieh. Zbarvení je červenostrakaté až plášťové, barva znaků je v odstínech od světlé a žemlové až k tmavě červené. Hlava je bílá, ale barevné odznaky nejsou chybou. Končetiny jsou rovněž bíle zbarvené, mulec je růžový. Je nenáročný, přizpůsobivý i drsnějším podmínkám, telata velmi rychle rostou a plemeno je rané, poprvé se telí ve věku 22-26 měsíců. Nemá sklon k tučnění a je vhodný pro výkrm i do vyšších porážkových hmotností. U býků vybraných k plemenitbě byly v roce 2003 denní přírůstky 1450 g, jatečná výtěžnost výkrmových býků činila 62 %.